.............."Až se jednou, na úplném konci života, bude promítat film, nechť je na co se dívat!"

Pohlednice z Lorenzo Marques

25. ledna 2007 v 13:29 | Mart Eslem |  Toulky světem
Hlavní město bývalé portugalské kolonie Mosambiku. Lorenzo Marques je město nazýváno místními obyvateli, zřejmě z jakési nostalgie na zašlou slávu koloniálního impéria, mezinárodně je známé jako Maputo.
Na spoustě budov v Mosambiku jsou stále patrné pozůstatky občanské války, skončené teprve na počátku devadesátých let minulého století. Ve stejné době také skončila i marxistická politická orientace Mosambické republiky, která získala nezávislost na Portugalsku teprve v polovině sedmdesátých let dvacátého století. Zdejší obyvatelé zažívali tedy zřejmě podobné vymývání mozků jako i my v Čechách. Naštěstí téměř o třicet let kratší. I patnáct stačilo, aby po rozpadu Sovětského svazu hnali bolševiky pryč se zbraní v ruce.
Ulice hlavního města však stále nesou názvy z doby nedávno minulé, jsou zde k vidění jmenovky ulic jako Avenida Vladimir Lenine, Karl Marx či Ho Chi Min. Naše skupina hledala ubytování na pulsující Avenida Mao Tse Tung. Neúspěšně. Díky tomu jsme však nalezli ubytování v malebném hotýlku přímo na břehu Indického oceánu.
Indický oceán tvoří přirozenou východní hranici zhruba miliónové metropole. Náš mikrobus se prokousával směrem na sever v jeden okamžik asfaltovou, v jinou chvíli písčitou cestou, klikatící se podél mořského pobřeží, s plážemi překvapivě lemovanými jehličnany namísto očekávaných palem. Pravda palmy na pobřeží také rostou, ale jehličnaté stromy je svým počtem převyšují a připomínají mnohdy svou výškou spíše topoly.
A tam, když už nikdo z nás nedoufal, že cesta vůbec někam vede a hledali jsem vhodné místo k otočení, se náhle zjevil hotel Vila dos Pescadores s vlastním barem a restaurací.
Na nocleh v Maputu jen tak nezapomeneme. Hlavně na divadlo okolo zajištění vody pro hotel. S němým úžasem jsme sledovali, jak se naplňuje hotelová nádrž s vodou. Cisterna s pitnou vodou na nás působila spíše dojmem vozu na fekálie. Hadice, načerpávající vodu do hotelového vodního reservoáru, se každou chvíli rozpojila a více vody než do nádrží, teklo po střeše a po zdech. Vzhledem k nešikovnosti vodních zásobovačů a naší pokročilé únavě jsme se nakonec všichni vykoupali u majitelky hotelu paní Susie. Samozřejmě jsme ji za to řádně poděkovali, neumím si totiž dosti dobře představit, jak by u nás doma někdo ochotně nechal vykoupat naprosto cizí lidi ve své vlastní koupelně.
Maputo nikterak neoplývá ani krásou ani čistotou, přesto je potřebu přiznat jedno, město nezapře atmosféru kdysi zajisté malebného koloniálního sídla, čemuž nasvědčují trosky ještě za portugalské nadvlády postavených budov. Navíc se na stavu města k jeho škodě podepsala i zmíněná občanská válka. Dovolte mi malý tip na procházku centrem města.
Nechte se dopravit na kulaté náměstíčko před budovou vlakového nádraží postaveného v roce 1910. Budovu navrhoval slavný architekt Alexandre Gustav Eiffel či jeden z jeho asistentů. Nikdo to neví přesně, jediné, co je prokazatelné, je skutečnost, že Eiffel nikdy v životě nevkročil na mosambickou půdu. Uvnitř budovy, jsou na nástupišti odstavené dvě staré rezavé parní lokomotivy, obě zřejmě někdy ze začátku 20. století.
Dojděte si na nedaleké náměstí Praca 25 de Junho, kde stojí bývalá portugalská pevnost z poloviny 19. století. Dnes pevnost slouží jako vojenské muzeum.
Z náměstí se vydejte po Avenida Samora Machel směrem na sever a na konci této ulice vklouzněte do parku, s honosným názvem botanická zahrada Jardin Tunduru. V okolí parku se nachází pár zajímavostí jako budova městské radnice z roku 1945, bílý kostel Cathedral of Nossa Senhora da Conceicao či tzv. železný dům Casa de Ferro. Tuto budovu taktéž navrhoval Gustav Eiffel a koncem 19. století sloužila jako guvernérská rezidence. Většina budovy však neodolala agresivnímu tropickému klimatu, a proto je dnes její podstatná část již ze dřeva.
Pokud jste vášnivými filatelisty, nezapomeňte navštívit budovu pošty na Avenida 25 de Setembro. Mnohem hezčím a zajímavějším artiklem než pohlednice jsou na mosambické poště zcela určitě poštovní známky. Mají zde vystaveny překrásné archy známek s nejrůznějšími motivy. Za všechny bych si dovolil zmínit známky s portréty tragicky zesnulé Lady Diany. Sice si nebyla až zase tak podobná, ale bylo zajímavé viděl ji na deseti poštovních známkách a na každé z nich v jiném klobouku. Na některých byla vyobrazena i s papežem Janem Pavlem II nebo s malým černošským děckem v náručí. Zřejmě i Mosambik patřil k zemím, ve kterých se věnovala charitě a byla zde asi proto i velmi populární. Velká škoda jejího předčasného úmrtí.
A na závěr, po celodenní pěší obchůzce města, si dopřejte pedikúru na mosambický způsob! Před nádražím, na Praca dos Trabalhadores, nás zaujal chlapec, který si opravdu pečlivě myl nohy v louži a následně si brousil ztvrdlou kůži na patách o obrubník. Obrovský zážitek sledovat s jakou pečlivostí se věnoval své ranní hygieně…

Ubytování

Ubytování i v těch nejluxusnějších hotelech seženete do 150 USD za dvoulůžkový pokoj. Nejlepším hotelem v zemi je hotel Polana na Avenida Julius Nyerere 1380.
Pokud nejste nároční mohou se náklady na ubytování snížit až na zhruba desetinu. Jako třeba v ubytovně Fatima´s Bacpackers´ na Avenida Mao Tse Tung 1317. Nocleh okolo 15 USD na osobu a snadný přesun na letiště či z něj.

Doprava

Mezinárodní letiště Melavane leží necelých deset kilometrů od centra Maputa. Jediný přímý let z Evropy do Mosambiku je možný pouze z Portugalska. Další z těch levnějších možností leteckého spojení jsou lety do Johannesburgu v Jižní Africe nebo do Harare v Zimbabwe. Odtud lze získat poměrně levnou letenku a nebo se nabízí přesun po zemi.
Maximálně do 30 USD při využití luxusního autobusu se přesunete do Maputa z Johannesburgu. S využitím menších mikrobusů či pick-upů, tzv. chapas se cena dopravy sníží až o polovinu. Ze Zimbabwe je přesun po zemi mnohem komplikovanější.
Mosambik má pouze řídkou železniční síť. Navíc se nachází v žalostném technickém stavu. I přesto se dá vlakem dostat do Jižní Afriky, resp. do Johannesburgu či do Durbanu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Albert Albert | 25. ledna 2007 v 14:35 | Reagovat

to je fajn, o Mozambiku jsem toho nikdy moc nevěděl, koukám, že tvé pohlednice mi toho mají spostu co nabídnout...

2 Mart Eslem Mart Eslem | 29. ledna 2007 v 9:32 | Reagovat

Jsem rád, že aspoň někdo lační po světových reáliích!

Mé pohlednice vycházení každý týden ve víkendové příloze ústeckého deníku. Následně je umísťuji i na svůj blog.

A ještě jedno upozornění - 17.2.2007 od 11.00 hod poběží na Českém rozhlase Sever mé povídání o Francouzské Guyaně. Je to sobota, takže když budeš mít chuť, nalaď si před obědem rádio.

3 Albert Albert | 29. ledna 2007 v 11:22 | Reagovat

termín si dám do mobilu, doufám, že budu mít klid na to, abych si to poslechl.

4 Hvězdička Hvězdička | 29. ledna 2007 v 12:31 | Reagovat

Neboj můj milý Alberte, já se ti 17.2.2007 od 11:00 hod. o zábavu postarám!

5 Albert Albert | 29. ledna 2007 v 13:38 | Reagovat

fakt? co budeme dělat?

6 Mart Eslem Mart Eslem | 29. ledna 2007 v 14:57 | Reagovat

Hele, kdyby ti opravdu nabídla nějaký zábavnější program než bude má beseda (o čem silně pochybuji :-D) tak to budou i reprízovat a nebo ti nechám opět odkaz tady na stránkách....

7 Hvězdička Hvězdička | 29. ledna 2007 v 15:10 | Reagovat

No, já bych počítala s tím odkazem Marte, protože to, co mu připravím já, ho opravdu nemine!

8 Albert Albert | 29. ledna 2007 v 15:51 | Reagovat

hm, zřejmě budeme trochu opožděně slavit Valentýna, takže to asi bude bouřlivý. No hele, ještě je jedna alternativa, že si k vášnivým orgiím pustíme ten pořad. To by byla parádní úchylárna, ne? :))

9 Hvězdička Hvězdička | 30. ledna 2007 v 8:03 | Reagovat

Na to zapomeň, nepotřebuju, aby nám u toho někdo asistoval! :o))

10 Mart Eslem Mart Eslem | 30. ledna 2007 v 9:05 | Reagovat

To by mne ani ve snu nenapadlo, co za sexuální představy vyvolá noticka o mé besedě v rádiu :-D

A co kdybych vaší Valentýnskou párty domluvil k přímému přenosu do éteru? Určitě by zvýšila poslechovost rádia mnohem víc než má Fr. Guyana.....

11 Albert Albert | 30. ledna 2007 v 9:48 | Reagovat

jistě, k Francouzské Guyaně patří francouzské milování, ale my tyhle věci poskytujeme s Hvězdičkou jen za tučný honorář. :D

12 Mart Eslem Mart Eslem | 30. ledna 2007 v 13:33 | Reagovat

Omyl!!! Francouzské milování patří k Francii, ke Guyaně patří spíše sado-maso vzhledem k její galejnické historii... :-D

13 Hvězdička Hvězdička | 31. ledna 2007 v 10:55 | Reagovat

I tato praktika patří k těm, které jsou za tučný honorář!

14 gata gata | 31. ledna 2007 v 22:34 | Reagovat

No, zdá se, že tu probíhá diskuze s *, ale nenech se mýlit, Alberte, mám takové tušení, že Hvězdička spíš zamýšlí otestovat, jak se vylepšuješ v loupání brambor (usuzuji tak vzhledem k času 11:00 hod., to je spíš čas na přípravu sobotního oběda než na sexuální orgie - i když možná může být zajímavé spojit obě činnosti dohromady :oD)

15 Mart Eslem Mart Eslem | 1. února 2007 v 11:31 | Reagovat

Ty nevíš, že nejlepší je víkendový sex po probuzení? Systém teprve nabíhá do svých obrátek a takové lokální prokrvení tomu jen prospěje...

Určitě víc než beseda v rádiu :-D

16 gata gata | 1. února 2007 v 16:04 | Reagovat

No, já se probouzím často okolo jedenácté, ale tak nějak jsem předpokládala, že ostatní jsou v jedenáct už normálně vzhůru a pěkně čiloučcí a zcela prokrvení, takže mě nenapadlo, že by se mohlo jednat o sex po probuzení. Ale musím uznat, žes to třeba trefil :o)

17 Albert Albert | 1. února 2007 v 21:21 | Reagovat

netrefil.... Netrefil :D

18 Mart Eslem Mart Eslem | 2. února 2007 v 10:42 | Reagovat

Hlavně aby ses trefil ty!

19 gata gata | 2. února 2007 v 20:00 | Reagovat

Ale tak já myslím, že loupáčkem na bramboru se v jedenáct dopoledne trefí i Albert. To bys přece zmáknul i ty, Marte, ne? :o))))

20 Hvězdička Hvězdička | 5. února 2007 v 7:44 | Reagovat

Myslím, že Mart teď bude muset zmáknout jiné věci než jsou brambory nebo sex? Že? :o)

21 gata gata | 6. února 2007 v 19:46 | Reagovat

Jj - teď ho čekaj místo brambor koblihy (v plenkách) :o)))))

22 gata gata | 6. února 2007 v 19:47 | Reagovat

Jj - teď ho čekaj místo brambor koblihy (v plenkách) :o)))))))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama